Modlitba 1

Modlitba, která napravuje hříšníka a uzdravuje nemocného, je naprostá víra, že všechny věci jsou možné Bohu.  Je to duchovní porozumění jemu, odosobněná láska. Mluvím ze zkušenosti, aniž bych se ohlížela na to, co jiní o tomto prědmětu říkají nebo myslí. Modlitba, bdělost a práce, spojeny se sebeobětováním, jsou prostředky Boží milosti k dovršení všeho, co bylo úspěšně vykonáno pro pokřesťanštění a zdraví lidstva. Nevyslovené myšlenky nejsou neznámy božské Mysli. Přání je modlitbou a nemůže vzniknout ztráta, svěříme-li svá přání Bohu, aby byla zformována a zušlechtěná dříve, než se projeví ve slovech a skutcích.

Jaké jsou pohnutky k modlitbě? Modlíme se abychom se staly lepšími nebo prospěli těm, kdo nás slyší, abychom osvítili nekonečno, anebo abychom byli slyšeni lidmi? Prospívá nám modlení?Ano, přání, které vychází z touhy po spravedlnosti, je požehnáno naším Otcem a nevrací se k nám nevyslyšeno. Boha nelze pohnout dechem chvály, aby učinil více než již učinil, aniž může nekonečno učinit méně než udělit všechno dobro, neboť On je nezměnitelná moudrost a Láska.Pokornými, vroucími prosbami můžeme pro sebe učinit mnoho, avšak Vše-milující je nevysliší jen proto, že naše rty je vyslovily, neboť On zná již vše.

Modlitba nemůže změnit Vědu bytí, ale slouží k tomu, aby nás s ní uvedla v harmonii. Dobrota dosahuje důkazu Pravdy. Prosit Boha aby nás spasil, není to jediné, co je od nás žádáno.Pouhý zvyk prosit božskou Mysl , jako prosíme lidskou bytost udržujeme doměnku o lidsky omezeném Bohu.  - omyl, který brání duchovnímu růstu.  Bůh jest Láska. Můžeme Jej prosit, aby byl více?Bůh jest inteligence. Můžeme poučovat nekonečnou Mysl o něčem, co by již nechápala? Očekáváme, že změníme dokonalost? Máme úpěnlivě prosit u otevřeného zřídla, z nějž proudí více, než přijímáme?Nevyslovené přání přiblíží nás k prameni veškeré existence a blaženosti.,

Prosit Boha aby byl Bohem, je marné mluvení. Bůh ,,včera i dnes tentýž jest, i na věky", a On, který je nezměnitelně správný, bude jednat správně aniž bychom mu připomínali Jeho úřad. Moudrost člověka není dostatečná, aby ho opravňovala radit Bohu. Kdo by stál před tabulí a prosil princip matematiky, aby vyřešil problém? Pravidlo je již stanoveno a je naším úkolem vypracovat řešení. Máme prosit božský Princip veškeré dobroty, aby konal svou práci?Jeho dílo je vykonáno, a nám zbývá jen použít Božího pravidla, abychom získali jeho požehnání, jež námumožní vypracovat naše své vlastní spasení.

Božské bytí musí být zrcadleno člověkem -- jinak člověk není obrazem a podobou trpělivého, něžného a pravdivého, Jednoho přežádostivého, avšak porozumět Bohu je dílo věčnosti, a vyžaduje naprosté zasvěcení myšlenky, energie a touhy.Jak prázdné jsou naěše pojmy o Božství! Teoreticky připouštíme, že Bůh je dobrý, všemohoucí, všudypřítomný, nekonečný, a pak se pokoušíme poučovat tuto nekonečnou Mysl. Prosíme úpěnlivě o nezasloužené odpuštění a štědré udílení dobrodiní. Jsme skutečně vděčni za dobro, jehož se nám již dostalo? Pak použijeme požehnání, jež máme, a pak budeme způsonilí příjmout více. Vděčnost je daleko víc, než slovy vyjádřené díky. Čin vyjadřuje daleko víc věčnosti, než řeč.

Jsme-li nevděční za Život, Pravdu a Lásku, a přece dáváme Bohu díky za všechna požehnání, pak jsme neupřímnía přivodíme si ostrou výtku našeho Mistra, kterou vyslovil o pokrytcích. V takovém případě je jedinou přijatelnou modlitbou položit prst na rty a vzpomenout svých požehnání. Dokud je srdce vzdáleno od božské pravdy a Lásky, nemůžeme skrýt nevděčnost neplodných životů.

Nejvíce potřebujeme modlitbu vroucí touhy po vzrůstu v milosti, která je vyjádřena trpělivostí, mírností, láskou a dobrými skutky. Zachovávat přikázání našeho Mistra a následovat jeho příkladu je náš skutečný dluh vůči němu a jediný důstojný očividný důkaz naší vděčnosti za vše co učinil.