V poslední době se ptám, co se má stát po té, co se modlíme? Ježíš
učí, že bysme měli za sebou zavřít dveře a modlit se ke svému Otci v
soukromí. Pak  Otec, který všechno vidí, vyslyší. Je tato modlitba v
duchu správná? Nevím, myslím, že ano.

S důvěrou vstupuji do Světa se svou vírou, s důvěrou vstupuji do
dialogu s tzv pravými křesťany. Ale ouha.

Otče náš, který jsi v nebesích
Náš Otče-Matko Bože, zcela harmonický
Přijd království Tvé
Tvé Království přišlo, jsi vždy přítomný.

Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi
Umožni nám, abychom věděli, že jak na nebi, tak i na zemi, jest Bůh všemohoucí, svrchovaný
Chléb náš vzdejší dej Nám dnes
Dej nám dnes svou milost syť lačnící náklonosti
a odpust nám naše viny, jakož i my odpouštíme naším viníkům
a láska se odráží v lásce
I neuveď nás k pokušení, ale zbav Nás od zlého.
a Bůh nás nevede k pokušení, ale osvobozuje nás od híchu, nemoci a smrti
Nebo tvé je království, i moc i sláva, na věky
neboť Bůh je nekonečný, veškerá moc, veškeren Život, Pravda, Láska, je nade vším a je Vše

Výraz Bůh je naprosto vhodný a v Křesťanské vědě běžně užíván tak, jako v ostatních náboženstvích, a to vždy s hlubokou úctou. Představuje moc zodpovědnou za vesmír, jimž absolutně vládne. Křesťanská věda objevuje tuto moc jako naprosto dobrou a neomezenou, co do kvality a co do kvantity. Jiné výrazy pro ní jsou nekonečná Mysl, nebo inteligence, nekonečný Život, Pravda a Láska. Bůh je v Křesťanské vědě definován jako božský Princip, který - jak tomu rozumíme - je projeven celým skutečným vesmírem, zahrńujícím skutečného člověka, a to i individuálně, i kolektivně. Z toho zřejmě vyplývá, že každé zdání nepořádku, omezení čí jakéhokoliv zla všeho druhu kdekoliv, není vlastně skutečným stavem, ale je mylným pojetím lidské mysli o tom, co se skutečně děje. Tímto odhalením přichází najevo jiný nesmírně důležitý fakt, že totiž to, čeho je třeba k oprVENÍ JAKÉHOKOLIV PŘÍPADU V LIDSKÉ ZKUŠENOSTI, JE JEN OPRAVENÍM NAŠEHO MYŠLENÍ O NĚM. když SE MYŠLENKA LÉPE PODŘÍDÍ BOŽSKÉ SKUTEČNOSTI v jakémkoliv ohledu, objeví se ihned odpovídající důkaz této božské skutečnosti. Tohoto důkazu, takového patrného zlepšení v lidské zkušenosti lze dosáhnout kdykoliv a bez omezení. Mrs.Eddy to vše jasně prohlašuje a pokračuje v objasňování této zkušenosti ve své knize. Píše - Fyzický vesmír vyjadřuje vědomé i nevědomé myšlenky smrtelníků, a dále říká - cituji - Pomíjející tvary hmoty, smrtelné tělo i hmotná země jsou prchavými pojmy lidské mysli. Mají svůj čas, než se trvalá fakta a jejich dokonalost objeví v duchu. Nehotové výtvory smrtelné myšlenky musí nakonec ustoupit skvělým útvarům, které někdy spatřujeme v kameře božské Mysli, když mentální obraz je duchovní a věčný. Tento důležitý objev objasňuje učení i dílo Ježíše Krista. Z mistrova stálého ujišťování o neochabujícím působení a neomezeném použití modlitby bylo vždy patrno, že považoval myšlenku za klíč ke všemu, co bylo třeba vykonat. To je ve skutečnosti právě to, co stále opakoval.,,Prostež”-zřejmě mentální požadavek - ,,a vezmete, pravil bez výhrady (Jan 16:24) A jindy (Marek 11:24) ,,Zač byste koli, modlíce se posílili, věřte, že vezmete, a stanět se Vám”. V posledním v uvedeném citátu neřekl ,,věřte, že dostanete” nýbrž ,,věřte, že vezmete” což má zajisté přivést myšlenku k Boží povaze a vědomí, že On se právě nyní stará o člověka. Dále řekl Ježíš jasně, že žádaný výsledek se dostaví bez ohledu na druh potřeby, hmotné množství či počet zúčastněných, žádané výsledky se dostaví právě tak, jak je dociloval On, utišil bouře, nasytil zástupy tam, kde zdánluvě nebylo potravy, a uzdravoval okamžitě množství nemocných, které k němu přiváděli při nejrůznějších příležitostech. velký význam objevu Mary Baker Eddytkví v tom, že ukazuje, jak mistrova metoda byla jednoduchým vědeckým postupem , který je upotřebitelný , jak On sám ujišťoval, dnes jako za jeho času. Eddy ukazuje, že tento postup lze upotřebit nejen k překonání nesnáze, ale také k rozšíření naších schopností. V jakémkoliv bádání, napříkladv therapeutice, ve fyzice, elektronice atd, může si ten, kdo je brzděn nebo naráží na překážky, uvědomit velkou skutečnost všudypřítomnosti nekonečné inteligence a své neoddělitelnosti od ní, tak jak nám to objasnuje božská metafyzika, a nalezne potřebnou cestu otevřenou, často jinou a lepší, než kdy doufal.

"Následujících pětadvacet let ( v té době se znovu vdala a později rozvedla) strávila v dlouhém a soustavném hledání klidu a léčením. Soustavně se věnovala homeopati a dalším léčebným metodám, které vyvrcholily metodou známého mesmeristického léčitele Phinease Quimbiho." (Víry a vyznání) V roce 1866 se zotavovala z následků těžkého úrazu. Studovala při tom bibli a v té době prý u ní došlo k zásadnímu obratu. Založila Křesťanskou vědu, jejíž léčebnou metodou je jen modlení. Začala léčit ostatní, přijala žáky a roku 1875 vydala učebnici Křesťanské vědy s názvem Věda a léčení a Klíč k textům. V roce 1879 založila církev. Velkou podporu, útěchu a pomoc tehdy našla v Asovi Gilbertu Eddym, prvním žáku. Tento muž se začal jako první veřejně prohlašovat křesťanským vědcem. Dlužno dodat, že se Mary za něho roku 1877 provdala. Církev, ale i samotná Mary Beterová-Eddyová se staly terčem ostré kritiky pro neortodoxnost své teologie, ale i kvůli léčitelství. Kritika nekritika, počet kostelů Křesťanské vědy vzrůstal nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě. Roku 1908 založila osmaosmdesátiletá Mary Bakerová-Eddyová noviny The Christian Science Monitor a až do své smrti roku 1910 osobně dohlížela na církevní záležitosti. Křesťanská věda měla nejvíce členů v roce 1940. Od té doby sice počet jejich členů klesl, ale v některých zemích, hlavně v zemích třetího světa má vzestupnou tendenci. V současnosti má Křesťanská věda na celém světě dva tisíce osm set kostelů a odhaduje se, že má 450 tisíc členů