Nemocná společnost se musí hodně zabývat politikou, jako se nemocný člověk, musí hodně zabývat svým trávením, nevšímat si té věci, by mohlo být osudným zbabělstvím v jednom i druhém případě. Ale jakmile to někdo začne poažovat za přirozenou myšlenkovou potravu - jestliže někdo zapomene, že na takové věci myslíme jen proto, abychom mohli myslet na něco jiného, pak to,co podstupovali kvuli svému

Bože a náš Pane,
děkujeme Ti,že jsi nás v noci ochraňoval, že jsi nám dal probudit do Tvého nového dne, že jsme směli vstát a vidět Tvé slunce. Děkujeme Ti, že jsme se tu mohli dnes sejít k slyšení Tvého slova a k chválení Tebe.
Hospodine, jsi světlem pro naše kroky životem, Tvoje berla a Tvá hůl nás potěšují, dopřáváš nám odpočívat na travnatých nivách...
Vyznáváme Pane, že toho nejsme hodni. Ty se o nás staráš jako věrný dobrotivý pastýř o své ovce a my přesto tak často selháváme. Ženeme se dny, týdny, měsíci, roky a úplně zapomínáme na Tebe a na Tvoji přítomnost, na Tvoje odpuštění, na Tvou lásku.
Prosíme dej ať se dokážeme zastavit, ať dokážeme naslouchat Tobě i svým bližním, ať dokážeme věrně přijímat Tvou lásku, ať jí umíme rozdávat dál.
Lásku trpělivou, lásku, která se nevychloubá, která nemá radost ze špatností, ale vždycky se raduje z pravdy.
Dej abychom i tuto neděli otevřeli svá srdce pro Tvé evangelium, které dává jistotu našim krokům a pokoj našim duším.

Amen

Žádný křesťan a vlastně ani žádný historik nemůže přijmout epigram, který definuje náboženství jako soukromou záležitost jednotlivce. Myslím, že to byl jeden z Wesleyů, kdo řekl, že Nový zákon není nic o náboženství provozovaném o samotě. Není nám dovoleno zanedbávat společná shromáždění. Křesťanství je už v nejranějším ze svých dokumentů institucionální. Církev je nevěsta Kristova, jsme úd Kristova

Bible nám praví ( Jan 3:27) ,,Nemůžeť člověk vzíti ničeho, leč by jemu dáno bylo z nebe" A Pavel píše ke Korintským ( ll. Korintským 3:5) ,,Ne, že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boh jest. Z toho jest zřejmé, že učení Bible nás žádá, abychom zhlíželi zcela k Bohu pro svou všechnu hojnost. Pak vzniká otázka, jak to můžeme učiniti?

Člověk, který prožívá zrození, dospělost a zánik, je jako zvířata a rostliny - podroben zákona rozkladu. Kdyby byl člověk ve svém prvotním stavu existence prachem, mohli bychom připustit předpoklad, že se nakonec vrátí do svého původního stavu. Člověk však nebyl nikdy více ani méně, než člověkem. Jestliže člověk ve smrti hasne, nebo náhle přejde ze hmoty v bytí, pak musí být okamžik, kdy je Bůh bez svého úplného projevu - kdy není plného zrcadlení nekonečné Mysli.

Přdstave si, že většina světové populace má nesprávnou víru o Bohu. Zkuste si připustit, že pravda o Bohu je něčím, co si většina lidí neumí vůbec představit. Nebylo by například pozoruhodné, kdyby neexistovala Boží vůle? Nezměnilo by to spoustu věcí?  A myslíte si, že svět jak funguje, je Boží vůlí? A pokud to není vůle Boží, je snad Bůh bezmocný aby s tím něco udělal? A jestliže Bůh není

Nemůžeme si vybrat, kolika let se dožijeme, ale můžeme si sami zvolit, kolik života našim létům dokážeme dát. Nemůžeme ovlivnit krásu naší tváře, ale můžeme ovlivnit její výraz. Nemáme kontrolu nad těžkými okamžiky života, ale můžeme si je ulehčit. Nemůžeme ovlivnit negativní atmosféru celého světa, ale můžeme ovlivnit atmosféru, která panuje v naší mysli. Často se snažíme ovlivňovat věci, se kterými

Marian English říká: Boží vůle vede a provádí člověka.Postrkává ho, tlačí ho.Zdá se, že rozdíl je jednoduchý! Přesto historie křesťanství ukazuje výrazné příklady, v nichž se stanoví Boží vůle, nebylo to snadné.

Zvažte Ježíše Krista. On hledal Boží vůli ve všem, co dělal, a to vždy vedlo k pozoruhodně

MODLITBA je účinná. Uzdravuje. Napravuje lidskou povahu. Modlitba hojí ztracená a zlomená srdce a životy. Avšak mnoho lidí se potýká a pochybuje o pohnutkách, dosahu a hodnotě modlitby, obzvláště když jsou tváří v tvář osobním, zdravotním těžkostem, či
složitým národním problémům. Je sobecké modlit se za své zdraví a blaho? Naše odpovědi vyplývají přímo z konceptu Boha v Křesťanské Vědě a